Přístavní ulička

Asonance

1:Já v přBístD#avu chBodila tou úzkou D#uličkB/Fou,
nFa tebe jsem čBekala a bloudila tmFou,
až zBasvitla mi z dálky bílá plachta, nic vFíc,
já rozběhla se k mD#oři tvému náručí vstřBíc.
R:StBůj, chvD#íli stBůj, snad smíš, lD#ásko mBá,
stFůj, chvíli stBůj, snad smíš, lásko mFá,
jen chvBíli, než vítr zas jiný směr ti dFá,
vždyť barvu očí tvD#ých moře v dálce teď mBá.
2:Tu noc jsem byla šťastná, když vedle mě jsi spal,
když do mých vlhkých dlaní jsi lásku svou dal,
přinesls' mi prstýnek ze svých dlouhých cest,
zářil světlem noci jak tisíce hvězd.
3:Hned ráno jsem ti řekla:"Za ženu si mě vem,
já chci být jenom tvá," ty však řekl jsi jen:
"Má loď už čeká a na ni musím jít,
moře je mou láskou a jinou nesmím mít."
4:Teď chvíli, jen chvíli, a víc tě nespatřím,
odcházíš zas na loď a já nic nezměním,
jen v dálce křik racků zas vlny překrývá
a nad obzorem slunce z dlaní mých ubývá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:12.334+00:00
Výsledky hledání: